Čínské regulační úřady nedávno doporučily domácím bankám, aby zredukovaly své držby amerických státních dluhopisů, a případné budoucí nákupy omezily. Tato výzva je důsledkem obav o tržní stabilitu a rostoucí nejistotu ohledně úvěrové spolehlivosti USA. Podle zdrojů, které o tom informovala agentura Bloomberg, nebyly stanoveny žádné specifické cíle v objemu či načasování těchto prodejů.
Omezení se konkrétně nevztahují na dluhopisy vlastněné čínskou centrální bankou, ale odrážejí se v širším trendu, kdy globální investoři stále častěji zpochybňují fiskální politiku USA. Mezi nimi narůstají obavy o nezávislost Federálního rezervního systému (Fed), čemuž přispěla nedávná nominace Kevina Warshe, nového předsedy Fedu, americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Doporučení přichází v době, kdy kurzy amerického dolaru kolísají a Trump, známý svou ambivalentní rétorikou k dolaru, mimo jiné prohlásil, že slabá měna může být výhodná pro americký výrobní sektor. V minulosti se totiž vyslovil jak pro silný, tak i slabý dolar v závislosti na kontextu konkrétních politických cílů.
Historicky Čína patřila k největším držitelům amerických dluhopisů, její podíl však v posledním desetiletí postupně klesá. K září loňského roku čínské banky držely dluhopisy v hodnotě 298 miliard dolarů, ale přesný podíl amerických státních dluhopisů v těchto rezervách je nejasný. V současnosti má Japonsko před Čínou prvenství v množství drženého amerického vládního dluhu, následováno Velkou Británií.
Tento opatrnější přístup k americkým dluhopisům lze chápat jako signál měnících se geopolitických a ekonomických vztahů mezi USA a Čínou, přičemž poslední rozhovor mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem se zaměřil na plánovaná setkání na dubnovém summitu v Pekingu. Čínská strategie v oblasti amerických dluhopisů tak může mít širší důsledky nejen pro bilaterální ekonomické vztahy, ale i pro globální trhy.
