Rostoucí obavy z vlivu sociálních sítí na děti začínají přinášet konkrétní kroky v různých částech světa. V Česku toto téma znovu vyvolalo debatu poté, co premiér Andrej Babiš oznámil možný návrh zákazu přístupu na sociální sítě pro děti do 15 let. Model by mohl vycházet z přísných pravidel, která již platí ve Francii a Austrálii.
Austrálie se v prosinci minulého roku stala první zemí, která oficiálně zakázala mladistvým pod 16 let vytvářet účty na hlavních platformách jako Instagram, TikTok, Facebook, Snapchat nebo YouTube. Podle legislativy nazvané Social Media Minimum Age Scheme jsou na tyto platformy uvaleny přísné sankce, pokud nezabrání mladým uživatelům v registraci. V případě porušení hrozí pokuta až 49,5 milionu australských dolarů.
Technologické společnosti jsou tak nuceny vyvinout metody na ověřování věku, často pomocí umělé inteligence, která analyzuje uživatelská data a dokáže rozpoznat věk z fotografie. Pokud je detekován nežádoucí věk, účet může být zablokován, které lze znovu aktivovat pouze potvrzením totožnosti pomocí dokladu. Tento přísný systém vedl v Austrálii k zablokování milionů falešných účtů.
V Evropské unii se také uvažuje o zavedení podobného systému s ověřováním totožnosti při registraci na sociální sítě, avšak přesný časový harmonogram a podmínky nejsou dosud jasné. Přestože taková opatření potenciálně chrání děti, existují obavy ohledně narušení soukromí a bezpečnosti dat.
Francie se vydala podobnou cestou a plánuje uvést zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let od září 2026. Motivací je ochrana duševního zdraví a prevence kyberšikany, což odráží širší mezinárodní trend směřující k větší bezpečnosti v on-line prostředí pro děti.

