Nedostatek mateřských škol v českých obcích se stává palčivým problémem. Jak naznačuje výzkum PAQ Research, pouze 54 % českých obcí provozuje vlastní mateřskou školu. Zákon jim však ukládá povinnost zajistit školku pro všechny děti starší tří let. Tato změna zvýšila tlak na obce, které často řeší situaci odesláním dětí do škol v okolních obcích. Tento kompromis však není bez rizika, zejména pokud sousední školy přestanou přijímat další děti.
Studie Aspen Institute podtrhuje rizika tohoto přístupu. Když například město Tišnov rozhodlo jednostranně o změně školských obvodů, některé obce, jako Železné, ztratily možnost posílat své děti do tamních škol. Tento příklad ilustruje, jak obce, které nemají vlastní školy, riskují ztrátu kontroly nad vzděláváním svých dětí.
Finanční náročnost zřízení škol brání menším obcím v budování vlastních zařízení. V oblastech, kde je více malých obcí s populací menší než 500 obyvatel, by jedna školka pro každou pátou obec mohla situaci zlepšit. Přesto vstupní náklady a nedostatek zájmu firem o veřejné zakázky představují významné překážky.
Jednou z cest, jak tyto výzvy překonat, je vytváření dobrovolných svazků obcí. Skrze tyto svazky mohou obce společně provozovat tzv. svazkové školy. Tento model umožňuje sdílet náklady a zároveň si udržet určitou míru vlivu na řízení škol. Například v obci Mšec funguje taková spolupráce pod názvem „ZŠ a MŠ Bez hranic“, kde každá obec bez ohledu na velikost zachovává rovný počet hlasů při rozhodování.
Svazkové školy se tak jeví jako funkční řešení, které nabízí kombinaci samosprávy a spolupráce. Mohou přinést stabilitu do vzdělávacího systému v oblastech, jež by jinak kvůli finančním či organizačním potížím školky zvažovaly jako neproveditelné.
