Kubánský ostrov se v neděli večer ponořil do tmy, jak kvůli havárii energetické sítě ztratilo elektřinu na deset milionů obyvatel. Tento incident představuje již třetí obdobný kolaps za posledních několik měsíců, kdy naposledy k podobné situaci došlo v červenci. K výpadku dochází v době, kdy Kuba čelí významnému nedostatku ropy v důsledku mezinárodní politické situace.
Americká energetická blokáda vůči Kubě, iniciovaná administrativou bývalého prezidenta Donalda Trumpa, má stále značný dopad. Po rozhodnutí o zastavení venezuelských dodávek ropy se situace na Kubě dále zhoršila. Dekret podepsaný Trumpem hrozí vysokými cly všem národům, které by na Kubu dodávaly ropu. Tímto krokem Spojené státy označily Kubu za riziko pro regionální i národní bezpečnost.
Zchátralá infrastruktura elektrické sítě na Kubě je dalším důvodem opakujících se blackoutů, jak informovala agentura Reuters. Nesnadné podmínky jsou pro kubánské obyvatele překážkou v každodenním životě a přispívají k prohlubující se ekonomické krizi, jedné z nejhorších, kterými Kuba prošla za poslední desetiletí.
Země, která byla historicky závislá na dodávkách ropy z Venezuely, musela kvůli nedostatku suroviny přistoupit k ekonomickým opatřením směřujícím k omezení výdajů. To vedlo k omezování základních služeb, což ještě více znepříjemňuje už tak obtížnou situaci obyvatelstva.
Trumpova politika zahrnovala kromě zmíněné blokády i zpřísnění sankcí vůči kubánským státním podnikovým subjektům, což přinutilo mnoho zahraničních firem přerušit své aktivity na Kubě. Tyto finanční sankce společně s problémy v energetické infrastruktuře způsobují, že se ostrovní země nachází na pokraji vážné hospodářské nestability.
Současné podmínky zdůrazňují důležitost mezinárodní spolupráce a efektivní energetické politiky. Kuba se musí vyrovnávat s důsledky politických rozhodnutí jak vlastních, tak těch zahraničních, což nevyhnutelně ovlivňuje její ekonomické a sociální prostředí.
