Americká centrální banka, známá jako Fed, tento týden podle očekávání rozhodla nezměnit základní úrokovou sazbu a ponechala ji na úrovni mezi 3,50 až 3,75 procenty. Představitelé Fedu však upozorňují na přetrvávající vysokou inflaci, která zůstává nad plánovanou dvouprocentní úrovní. Toto rozhodnutí nebylo jednomyslné, tři z dvanácti členů měnového výboru tlačili na zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu.
Navzdory tomu, že ekonomická aktivita zůstává silná, Fed konstatuje, že se situace komplikuje kvůli růstu cen v některých odvětvích, mezi nimiž hraje hlavní roli energetika. Tento vývoj částečně způsobují nové problémy s dodávkami, které vedou k růstovému tlaku na ceny. Červnová inflace v USA sice klesla na 3,5 procenta z předchozího tříletého maxima 4,2 procenta, ale nedávné zvyšování cen ropy, podnícené konfliktem na Blízkém východě, vyvolává nové obavy z inflačního nárůstu.
Hlavní ekonom společnosti XTB, Pavel Peterka, konstatuje, že stabilita úrokových sazeb navzdory inflačním tlakům a stoupajícím cenám ropy byla ve středu očekávaná. Avšak trhy spekulují, že Fed může ještě letos, možná už v září, úrokovou sazbu zvýšit.
Na opačné straně Atlantiku Evropská centrální banka v tomto měsíci také ponechala své úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba ECB zůstala na 2,25 procenta, což rovněž reflektuje obavy z inflačních tlaků, jež též souvisejí s problémy na Blízkém východě. ECB přistoupila k poslednímu zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu v červnu.
Současné rozhodnutí jak americké, tak evropské centrální banky naznačuje konzistentní snahu udržet ekonomickou stabilitu tváří v tvář globálním výzvám, jako jsou změny cen energie a geopolitická rizika. Tyto faktory nadále ovlivňují peněžní politiku obou stran Atlantiku a vzhledem ke komplexitě situace zůstává otázkou, jak dlouho současné sazby vydrží.
