Světové akciové trhy zaznamenaly výrazné propady v důsledku nového vyostření konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Tento politický vývoj, doprovázený růstem cen ropy, zapůsobilo jako katalyzátor nejistoty mezi investory a způsobilo globální výprodej rizikových aktiv.
Po páté sérii amerických vojenských útoků na Írán, jež vyústily v odvetné akce ze strany Teheránu, se tržní indexy po celém světě ocitly pod tlakem. Situaci navíc zhoršilo to, že poslední události zpochybnily nedávno dojednanou dohodu o prodloužení příměří a opětovné otevření Hormuzského průlivu.
Nejvýraznější ztráty zaznamenala jihokorejská burza, kde hlavní index Kospi spadl o více než osm procent, což vedlo k dočasnému pozastavení obchodování. Výrobci paměťových čipů, kteří se v poslední době těšili růstu díky očekáváním spojeným s rozvojem umělé inteligence, utrpěli největší ztráty. Například akcie společnosti SK Hynix v Soulu poklesly o rekordních 15 procent, zatímco japonský Kioxia klesl o 13 procent a gigant Samsung Electronics ztratil 10 procent.
Podobný negativní trend zasáhl i asijské trhy v Číně a Japonsku, kde hlavní indexy klesly přibližně o dvě procenta. Před zahájením obchodování na Newyorské burze prognózy naznačovaly, že technologický index Nasdaq 100 se propadne o 1,2 procenta a širší index S&P 500 o půl procenta.
V Evropě se akciový index Stoxx Europe 600 otevřel s poklesem o 0,3 procenta, zatímco technologické akcie zaznamenaly v průměru více než procentní ztrátu. Pražská burza rovněž zaznamenala pokles přibližně o 0,6 procenta.
Podle generálního ředitele švýcarské investiční skupiny GAM Holding Alberta Saporty by mohl tento propad naznačovat začátek dlouhodobého klesajícího trendu na akciových trzích, známého jako sekulární medvědí trh. Vzhledem k podobným obavám ztratil i bitcoin, nejznámější kryptoměna, 1,2 procenta své hodnoty během pondělního dopoledne.
