Debaty o snížení volebního práva na 16 let opět rezonují českou politickou scénou. Opoziční strana TOP 09 v dubnu předložila návrh, který by umožnil mladším občanům účast v komunálních volbách. Hlasování pro šestnáctileté podpořili rovněž Piráti a Starostové, zatímco vládní koalice návrh odmítla. Hlavním argumentem státního kabinetu proti této změně je nedostatečná předchozí diskuse a s tím spojené administrativní náročnosti.
Předkladatel návrhu, Matěj Ondřej Havel z TOP 09, zastává názor, že dnešní mladiství jsou dostatečně informačně gramotní na to, aby se zorientovali ve volebních otázkách. Podle něj už nyní mohou pracovat a odvádět daně, ale o důležitých rozhodnutích týkajících se jejich komunit rozhodovat nemohou. Návrh podpořil i dětský ombudsman Martin Beneš, který zdůrazňuje, že mladí lidé bývají často nevyslyšeni a zapojení do voleb by jim umožnilo lepší identifikaci s politickými rozhodnutími.
Z psychologického hlediska se většina odborníků shoduje, že většina šestnáctiletých je již na výkon volebního práva připravena, i když s menší stabilitou politických názorů. Tento pohled zaujal i vedoucí psychologického výzkumu Masarykovy univerzity v Brně Jan Šerek. Nejistota v politické orientaci mladistvých by však mohla být považována za překážku.
I přestože někteří kýbou na mladistvé voliče, další strany jako ODS a KDU-ČSL zatím váhají. Argumentem proti změně, který uvádí ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, je považování věku 18 let za všeobecně uznávanou hranici dospělosti.
Negativní postoje vlády pramení z obavy, že mladší osoby by mohly být snadněji ovlivnitelné, zejména když stále většina z nich studuje na středních školách. Navíc by úprava volebního procesu vyžadovala zvýšené náklady na tisk a distribuci volebních lístků, jak uvedl ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jírovec. Pokud by novela byla přijata, možnost účasti mladších voličů v komunálních volbách by se týkala až voleb v roce 2030 a rozšířila by počet voličů zhruba o 200 tisíc.
Tento systém už existuje v několika evropských zemích, například v Německu, Rakousku či na Maltě, kde mladiství mají možnost se volbami zapojit do politického dění.
