Plánovaný zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie, který má vstoupit v platnost od 1. ledna 2027, vyvolává mezi odborníky na energetiku obavy. Ivan Jiménez, ředitel přístavu v Bilbau, upozorňuje na možné negativní důsledky okamžitého odstřižení od ruského plynu. Podle něj by se Evropa po zákazu mohla stát příliš závislou na amerických dodávkách. „Potřebujeme větší odolnost,“ říká Jiménez, podle něhož by skokové ukončení importu mohlo být pro unii problematické.
Dovoz ruského LNG sice opět nabírá na síle, avšak Evropa již nyní zvyšuje svou závislost na americkém plynu. Americký podíl na evropském dovozu vzrostl z šesti procent v roce 2021 na 29 procent, což činí z USA druhý největší zdroj dodávek po Norsku. Nicméně v Bilbau, jednom z hlavních dovozních míst, ruský plyn letos představoval 59 procent dovozu, zatímco americký podíl klesl na 40 procent.
Španělsko, jemuž zůstává největším dodavatelem Alžírsko, zaznamenalo výrazné zvýšení importu ruského LNG ve srovnání s minulým rokem. Přestože španělská vláda, včetně ministryně energetiky Sary Aagesen Muñozové, o trvání zákazu nepochybuje a považuje současnou situaci za dočasnou, Jiménez varuje, že dovozci budou chtít využít čas do konce roku 2026 k maximálnímu využití ruské nabídky díky jejím nižším cenám a kvalitě.
Evropská komise se rozhodla umožnit flexibilitu v případě problémů s naplněním plynových zásobníků a připouští možnost odkladu zákazu až na listopad 2027. Rozhovory o této otázce byly komplikované zejména kvůli závislosti Maďarska a Slovenska na ruském plynu. Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen nicméně trvá na dodržení původního termínu.
