Průměrná výše takzvané superdávky, která zahrnuje několik dříve samostatných sociálních dávek, v posledních měsících výrazně vzrostla. Zatímco v březnu činila průměrná dávka 5743 korun, v květnu se vyšplhala na 6843 korun. Tento nárůst lze přičíst nejen rostoucímu počtu žadatelů, ale i změnám, které ovlivňují výši nájemného a následně i samotnou dávku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že v květnu pobíralo superdávku 43 800 domácností, což je o desetitisíc více než v březnu. Superdávka postupně nahradila starší formy sociálních příspěvků, jako jsou příspěvek na bydlení a na živobytí nebo přídavky na děti. Lidé, kteří měli nárok na tyto staré dávky, je budou pobírat do července, do té doby musí přejít na novou superdávku.
Novela zákona, kterou představil ministr práce Aleš Juchelka (ANO), plánuje změny pravidel pro přidělování superdávky od října. Klíčovými změnami je rozšíření kategorie zranitelných osob, do které budou nyní spadat i samoživitelé s dětmi do 15 let místo dosavadního limitu sedmi let. Dále se změní způsob stanovení maximální dávky na bydlení, která bude nově vycházet z regionálních cen nájemného podle jednotlivých okresů namísto podle velikosti obcí.
Za celkový nárůst výdajů na superdávku, které do května dosáhly 1,13 miliardy korun, jsou částečně odpovědné právě rostoucí náklady na bydlení, ke kterým došlo na přelomu roku. Přesto některé hlasy návrh změn kritizují. Sociolog Daniel Pokop upozorňuje, že v některých okresech je výpočet normativů založen na nedostatečném počtu údajů o nájmech, což by mohlo vést k nespravedlivému rozdělení prostředků. Navrhuje, aby byly okresy rozděleny do pásem podle výše nájmu.
Tato navrhovaná opatření mají za cíl lépe reflektovat potřeby domácností v různých částech republiky, zejména tam, kde jsou náklady na bydlení nejvyšší. Změny by měly být přínosné pro zranitelné skupiny obyvatel, především pro rodiny se samoživiteli a vyššími náklady na bydlení.

